Přeskočit na obsah
Home » Kdo je Lili?

Kdo je Lili?

V rodokmenu mi sice píšou Charlotta (Kashmir Jasmine), ale na to slyším, jen když se děje něco oficiálního. Pro moji rodinu jsem prostě Lili. Naše společná cesta začala jedním pohledem – jako štěně jsem se na svou paničku podívala tak upřeně, že v tu vteřinu bylo rozhodnuto: už jsi moje a nikdy tě neopustím. Protože jsme spolu trávili skoro všechen čas venku v trávě, jméno pro naši chovatelskou stanici LiLi’s Garden se vymyslelo tak nějak samo. Byla jsem to já, kdo je jako první zasvětil do světa kavalírů. A protože si o nás kavalírech lidi občas myslí věci, které nejsou pravda, nebo si neví rady, rozhodla jsem se, že vám o tom našem světě něco povím sama.

Hvězda na čele aneb legenda o palci vévodkyně 🌟

Možná jste si všimli, že někteří z nás, kavalírů v barvě Blenheim, mají přímo uprostřed bílé lysinky kulatý rezavý flíček. Říká se mu lozenge (kosočtverec) nebo prostě hvězda či korunka. Je to jeden z nejkrásnějších znaků našeho plemene, ke kterému se váže legenda stará stovky let.

Legenda o palci vévodkyně 🏰 Píše se rok 1704 a u vesnice Blenheim zuří velká bitva. Vévoda z Marlborough bojuje v první linii a jeho žena, vévodkyně Sarah, na něj doma úzkostlivě čeká. Aby zahnala strach, hladila svou oblíbenou fenku kavalíra, která u ní odpočívala a čekala štěňata. Vévodkyně prý ve stresu neustále tiskla palec na čelo fenky. Když pak vévoda bitvu vyhrál a vrátil se domů, narodila se štěňátka, která měla na hlavě rezavou skvrnu – přesně tam, kam vévodkyně tiskla svůj palec jako symbol naděje.

Fikce, nebo pravda? 🧐 Samozřejmě, je to krásná legenda. Z pohledu genetiky je to jen hříčka přírody, ale pro nás kavalíristy má hluboký význam. Je to odkaz na historii, kdy nás milovali králové a šlechta.

Proč je to tak vzácné? 💎 Dneska je hvězda na čele takový malý kavalíří svatý grál. Nedá se totiž naplánovat. I když mají hvězdu oba rodiče, štěňátka ji mít nemusí – a naopak. Je to čistá náhoda a dar přírody. Navíc je to s ní hrozně napínavé. Někdy se narodí štěňátko s malinkým puntíkem, který vypadá slibně, ale jak roste, mění se i barva a tvar lysinky. Může se stát, že se puntík nakonec připojí k jiné barevné části hlavy a hvězda prostě zmizí.

Proto je pro nás tenhle flíček tak cenný. Já mám to štěstí, že tu hvězdu na čele opravdu nosím. Ale jestli si mě páníčci vybrali jen kvůli ní? Kdepak! Určitě jim bylo hned jasné, že já jsem prostě hvězda sama o sobě, i bez flíčku✨

🐾 Co by měl vědět nový páníček, než si nás jako štěňátko odveze domů

Ahoj noví páníčci! Štěňátka se z naší chovatelské stanice brzy rozutečou do nových domovů. Abych měla klidné spaní, sepsala jsem pro vás seznam toho nejdůležitějšího, na co musíte dát velký pozor. Přece jen jsou to ještě miminka! Tyto rady ale mohou být užitečné pro každého, kdo si domů pořizuje nového čtyřnohého parťáka.

🛑 Co štěně NESMÍ jíst !

  • Čokoláda, kakao a sladkosti: Obsahují teobromin, pro štěně smrtelně jedovatý.
  • Hrozny a rozinky: I malé množství může způsobit selhání ledvin.
  • Cibule, česnek, pór, pažitka: V jakékoliv formě (syrové, vařené, sušené) ničí červené krvinky.
  • Xylitol (březový cukr): Umělé sladidlo v žvýkačkách, fitness produktech, dietních džemech. Způsobuje kritický pokles cukru a selhání jater.
  • Makadamové ořechy a vlašské ořechy: Mohou způsobit slabost, třes a zvracení (pozor na plísně na ořeších).
  • Kofein a alkohol: Káva, čaj, energetické nápoje – pro štěně vysoce toxické.
  • Slané a kořeněné potraviny: Uzeniny, chipsy, omáčky. Zatěžují ledviny a způsobují silné zažívací potíže.
  • Kynuté těsto: V žaludku dále kyne, produkuje plyn a alkohol, což může vést k prasknutí žaludku.
  • Avokádo: Obsahuje persin, který psům nesvědčí.
  • Plísňové sýry a zkažené jídlo: Toxiny z plísní způsobují těžké otravy a třes.

🍏 Bezpečné potraviny (Co MŮŽE jako zpestření)

  • Zelenina: Mrkev (ideální syrová na kousání při přezubování), okurka, cuketa, vařená dýně, sladké brambory (batáty – pouze vařené), spařená brokolice.
  • Ovoce: Jablka a hrušky (vždy bez jadérek), banán (v malém množství), borůvky, jahody, maliny, meloun (bez semínek).
  • Maso a ryby: Pouze čisté, libové, vařené maso (kuřecí, krůtí, hovězí, králičí) nebo ryby bez kostí a bez soli/koření.
  • Mléčné výrobky: Čistý neochucený bílý jogurt, tvaroh nebo cottage sýr (vše s mírou a bez laktózy).
  • Přílohy: Vařená rýže, vařené ovesné vločky.

🍪 Piškoty a pamlsky

  • Aktuálně (ve 2 měsících): Teď piškoty ani kupované pamlsky vůbec nedávejte. Zažívání štěněte je křehké a hrozí průjmy. Jako odměnu používejte výhradně jeho běžné granulky odebrané z denní dávky.
  • Kdy začít s pamlsky: Klasické piškoty nebo sušená masíčka zaveďte nejdříve od 4. až 5. měsíce věku. I poté platí: všeho s mírou, ať neztratíte přehled o tom, kolik toho štěně za den snědlo.

⚠️ Arašídy a lidské jídlo

  • Arašídy: Jde o luštěninu, v minimálním množství (např. čisté arašídové máslo bez cukru a xylitolu na olíznutí) neublíží. Problém je ale sůl a koření – lidské jídlo štěněti ze stolu nikdy nedávejte.

🥣 Přechod na jiné krmivo

  • U nás doma se teď papají granulky Acana Puppy. Každé štěňátko dostane od chovatele do nového domova balíček s výbavičkou a k tomu tyhle granulky přibližně na měsíc, abyste do začátku nemuseli nic řešit.
  • Pokud se v budoucnu rozhodnete přejít na jinou značku krmiva, přechod musí být postupný (během 7–10 dní). Nové granule pomalu přimíchávejte do Acany a postupně zvyšujte their poměr. Při náhlé změně značky hrozí štěněti silné průjmy a zažívací kolaps.

💊 Lidské léky na bolest: NIKDY!

  • Ibalgin, Paralen, Aspirin a další lidské léky na bolest jsou pro psy extrémně toxické. Způsobují těžké krvácení do žaludku, selhání jater a ledvin. I jedna tableta může mít pro dvouměsíční štěně fatální následky. Pokud máte podezření, že prcka něco bolí, vždy kontaktujte svého veterináře, který předepíše léky určené přímo pro psy.

🦘 Pozor na skoky z výšky

  • Dokud je štěně malé, nenechávejte ho skákat z výšky (z gauče, z postele, z auta nebo ze schodů). Jeho klouby, vazy a kosti jsou stále ve vývoji a měkké. Skoky z výšky mohou způsobit vážné a trvalé poškození pohybového aparátu. Z gauče ho raději vždy opatrně sundejte sami.

🚰 Přístup k vodě

  • Čerstvá voda nonstop: Štěně musí mít celý den přístup k čisté vodě.

🪵 Pozor na okusování v bytě

  • Kabely a chemie: Dvouměsíční štěně prozkoumává svět zuby. Je potřeba schovat z jeho dosahu elektrické kabely pod proudem, kabely k mobilu, notebooku atd., čisticí prostředky, pokojové rostliny (mnoho z nich je jedovatých) a samozřejmě boty 😊.

🛏️ Klid po jídle (Prevence torze)

  • Po každém krmení klid: Jakmile se štěně nají, musí jít odpočívat. Žádné divoké hry, běhání nebo tahání se o hračky aspoň hodinu po jídle. Předejdete tím nebezpečnému přetočení žaludku.

🐕 Socializace s cizími psy

  • Zatím jen prověření psi: Dokud nemá štěně kompletní očkování (což ve 2 měsících ještě nemá), nenechávejte ho očichávat s cizími, neznámými psy venku na sídlišti. Může se potkat pouze s psy, u kterých stoprocentně víte, že jsou zdraví a řádně očkovaní.

🧬 Pupeční kýla

  • U štěňat se občas objevuje drobná pupeční kýla (měkká kulička na bříšku). Pokud nezpůsobuje žádné zdravotní problémy, vůbec se neřeší. Pes s ní bez jakéhokoliv omezení prožije celý život. Často se navíc sama zatáhne, jak štěně roste a sílí mu břišní stěna. Stačí ji občas při mazlení zkontrolovat, zda je stále měkká a volně hmatatelná.

🏥 Návštěva veteriny

  • Na konec pracovní doby: Na očkování se objednávejte na závěrečnou hodinu. Prázdná čekárna znamená méně stresu a minimální riziko, že štěně chytne nákazu od jiných nemocných psů.
Jací vlastně jsme a co od nás očekávat?

Jací vlastně jsme a co od nás očekávat?

Ahoj, tady opět já, Lili, a chtěla bych vám zase něco vyprávět, tentokrát něco málo o tom, jací vlastně jsme a co od nás můžete očekávat. Říká se o nás, že jsme plemeno s obrovským srdcem, neuvěřitelně láskyplní, oddaní a naprosto bez špetky agresivity. Nade vše milujeme lidskou společnost. Jsme takoví roztomilí stalkeři, kteří za vámi půjdou úplně všude, klidně i na záchod a zpět, zkrátka vám budeme neustále v patách.

Moc dobře ale víme, že občas někam chodíte – říkáte tomu práce – a tak víme, že budeme občas sami doma. Není to pro nás žádný problém, k tomu nám bohatě stačí nějaké naše vlastní místo, kde se budeme cítit bezpečně. U nás doma se nejlépe osvědčila velká klec se střechou nebo moderní vnitřní bouda zabudovaná do nábytku. Zůstává pořád otevřená, nikdy se nezamyká, a my v ní máme svůj vlastní azyl a pocit bezpečí a naprosté nedotknutelnosti.

Když k nám přijedou návštěvy, často se ptají na rozdíl mezi námi holkami a kluky. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že my holky si častěji vybereme jednoho svého člověka, na kterého se silně upneme. Většina lidí si nás totiž pořizuje s tím, že budeme jen a jen jejich, ale docela snadno se může stát, že se nakonec bláznivě zamilujeme a nafixujeme třeba na partnera nebo na děti, a ne až tak na toho, kdo nás původně opravdu chtěl. Zkrátka si přirozeně vybereme toho, o kom si myslíme, že nám dává úplně nejvíce lásky. U nás doma je to krásně vidět. Tři z nás holek bezmezně následují a milují paničku Magdu, zatímco moje dcera Cloe se totálně zbláznila do páníčka. A ten nový kluk, co s námi teď žije, se do páníčka zbláznil úplně stejně. Kluci ale na rozdíl od nás holek svou pozornost dělí mnohem spravedlivěji a jsou chvíli u páníčka a chvíli u paničky. Bývají celkově více mazliví a nejsou tak jednostranně fixovaní.

Ať už si ale vyberete koho chcete, strašně snadno se přizpůsobíme vašemu životnímu tempu. Můžeme s vámi spokojeně proležet propršené odpoledne na gauči, sledovat vás, jak koukáte na film, čekat, až něco spadne, když zrovna něco vaříte, nebo až se slitujete a něco nám dáte. Zkrátka to, co děláte vy, budeme dělat rádi s vámi. Ale nenechte se zmást naším jemným vzhledem, jsme i neskuteční sportovci a milovníci vody. Třeba my tady výšlapy úplně zbožňujeme. Náš poslední rodinný výlet měřil osmnáct kilometrů, my holky jsme to ušly naprosto v pohodě a hned druhý den už jsme zase nadšeně žadonily u vodítka.

Když se mně, nebo některé z dalších holek u nás doma, narodí vrh, vím, že se můžu na páníčky stoprocentně spolehnout. V prvních dnech jsem tak unavená, že bych to bez jejich pomoci sama těžko zvládla. Také se spoléhám na to, že mým prckům trpělivě ukážou ten náš malý svět. Seznámí je s tetou Holi, naší ovčandou, i s babičkou Daisy, naší bišonkou. Ukážou jim, kde jsou slepice a kohout, vysvětlí jim, že doma se potřeba nedělá, a předvedou jim, kde se dá pořádně najíst a vyblbnout.

Mimochodem, jídlo, to je naše! Kromě kvalitních granulí milujeme snad všechno, co se dá sníst. Kousky mrkve, jablíčka, meloun nebo salátová okurka – to jsou naše oblíbené dobroty. A co se týče péče, naše hedvábná srst sice vypadá náročně, ale stačí nás pravidelně pročesat, zvlášť za ušima, kde se nám rády dělají dredy. Jo, a abych nezapomněla na jednu typickou kavalíří věc – spoustě z nás malých prcků se občas objeví malá pupeční kýla. Není to nic hrozného a často si s tím není třeba dělat žádné starosti, u nás to máme pečlivě pod kontrolou a páníčci vám vždycky vysvětlí, o co jde.

A pokud si někdy myslíte, že vás neslyšíme, tak vás většinou prostě jenom ignorujeme. Pořád totiž dokola slyšíme jenom samé „pojď ke mně“, „nekousej to“, „nechoď tam“, „nech toho“ nebo „neskákej“. No řekněte, to snad žádný normální pes nemůže dávat! Snad jen naše ovčanda Holi, ta je pro tyhle povely vyloženě zrozená. My kavalíři ale proplouváme životem s jasným heslem – no stress. Vždyť jsem zrovna viděla motýla a to prostě nepočká! Jediné, na co opravdu spolehlivě zareagujeme, je, když nám slavnostně oznámíte, že se podává jídlo.

Moji páníčci pevně věří, že každé štěně je v prvních týdnech především odrazem svého chovatele. To, jací jsou oni jako lidé a jak u nás doma žijeme, mi vštípili, už když si mě přivezli domů. Vychovávali mě tak, abych vyrostla ve zvídavou a nebojácnou parťačku, a přesně tuhle vyrovnanou povahu teď přenáším na svoje děti. Všechno to, co moje štěňátka cítí v prvních dnech svého života – každý dotek, každý polibek, každé přitulení, a později každé vlídné slovo, které uslyší, a každý láskyplný pohled, který uvidí – to jim dává ten nejlepší možný základ. Spolu s mými city jakožto mámy a hlubokými city mých páníčků to formuje to, jací v jádru jsme. Většinu naší povahy si tak neseme od nás z domova, ale na druhou stranu jsme neskutečně tvární a umíme se dokonale přizpůsobit. Jakmile si nás odvezete, brzy se tak trochu staneme i odrazem vás a toho, jak spolu budeme žít

I když je u nás doma přes den pořádně rušno, štěňátka se ode mě a od ostatních brzy naučí, co je to noční klid a umí krásně odpočívat. My kavalíři milujeme odpočívat, spíme několikrát denně a běžně zalehneme, kromě teda těch jiných odpočinků přes den, okolo deváté až desáté hodiny večer a spíme až do pěti nebo šesti do rána naprosto bez přerušení. A pokud se slitujete a necháte nás spát u sebe, nebudeme rozhodně první, kdo bude vstávat. Zkrátka, díky tomu všemu, co s páníčky zažijeme hned v těch prvních týdnech, z nás rostou úžasní a vyrovnaní parťáci na celý život.